Letos festival jídla na Špilasu proběhl už po čtvrté anebo po třetí, záleží na tom, jak se pojme číslování.
Jako už každý rok je tento festival zapsán na listu jako povinný a zatím mě návštěvy baví, byť nepatří do levného potěšení 😉 Díky našemu modelu 2 a více lidí na testování menu, je šance ochutnat větší část festivalu a i tentokrát se nám restaurace předvedly v dobrém světle.
Vybírat nejlepší jídlo či restauraci je velmi ošemetné. Ale jsou tu takové, které se účastní každý rok a ty si drží svůj standard. Velmi rád se s lidmi z Boulevardu, Noem Arch, Koishi, Pavillon a Monte Bú setkávám. Popovídáme si o názorech na jednotlivé chody ať už vlastní restaurace, nebo konkurence. Velmi mě baví jejich nápady včetně úžasného snoubení s víny. Rozhodně mě i zaujalo menu nově příchozích La Bouche a to tak, že byli svým způsobem opravdu dech beroucí. Za zmínku stoji rozhodně i Il Mercato, které má svoji neopomenutelnou pozici a stánek v rožku na hlavním nádvoří.
Po letech praxe a odříkání se nám stále osvědčuje mít sebou hektolitry vlastní vody a hromadu peněz na florény. Pepřenka dodaná kuchaři na jeho kuchařskou show, když zradila jeho vlastní je standardem, jen čím dál více zahálí během této události. Každopádně všem vyrazila už před čtyřmi roky dech a nechám ji ve svém žebradle s myšlenkou, že jednou zase ukáže svoji potřebnost.
Letos mě potěšil kromě degustací a jejich umístění také výlet po hradě s vínem. Prošli jsme si hrad, pomohli krásné mladé průvodkyni na poli vína s nošením kartonů vína a poslouchali průvodkyni po hradu. Docela příjemný reset mezi jídlem a pitím. Vypadalo to jako pokus i pro celý festival, ale rozhodně hodnotím kladně. Dává to další rozměr a celý hrad tak neskončí jen jako kulisa.
Počasí opět báječné vyšlo, i když vedro bylo občas až moc. Rozhodně mohu doporučit vlahý večer a pohled na Brno při západu a po setmění. Navíc party až do pozdních hodin rozhodně dobrá, jen by to chtělo nějaké snacky, protože s pitím přijde i hlad respektive chuť na nějaký zob.
Jsme rádi, že jsme si za ta léta konečně i více popovídali s Daliborem Navrátilem jako moderátorem a kuchařem. Je to skvělý a zábavný člověk. Dovolujeme si ho i sebe považovat za nezbytnou součást festivalu :).
Výměna skleniček výborný nápad a už i ověřený jako dobrý model. Obsluha na uklízení se každým ročníkem zvedá a pokus si to přečtou někdy holky a kluci z Charbulky, tak Vám dám jen jedno doporučení – choďte narovnaní, s úsměvem na tváři (nedbejte toho, jak moc jste se svým zevnějškem spokojeni) a buďte k hostům vstřícní. Ať už tomu chcete nebo nechcete věřit, to je daleko více rozhodující než vzhled. Co mě dovede vždy zamrzet se shrbená postava bez života, která je tam snad za trest. To už je asi lepší zvážit celou školu a obor.
Je výborné, že sice je tam firma De Longhi hlavně na reklamu a prodej svých kávovarů, ale jako každý rok, tam je skvělá obsluha a káva. Chtěl bych poděkovat všem slečnám a paním za skvělou obsluhu a kávu, která pomohla ve chvílích krize a blikající kávové kontrolky a to vše zdarma. Ale tak úplně zdarma to taky nebylo, dodávali jsme jim tipy co ochutnat a kam jít. Rozhodně další věc, která by měla zůstat.
Jako bonus jsme tam letos se ženou oslavili 6. výročí naší svatby a jako bonus jsme tam vzali sebou i děti na nedělní část, což pro ně byl velký zážitek a bavilo je to.
A teď si dáme pár mínusů.
- Výměna peněz za florény je v pořádku, jen mě štve a mrzí, že to stále jde jen hotovostí. Jsme přece v 21. století a jsme zvyklý většinu transakcí řešit bezhotovostně.
- Mohu do areálu jen vstoupit, ale odejít znamená konec dne. To je škoda, když dojde hotovost viz. bod výše tak smůla. Nějaká událost mimo festival na pár minut či hodin? Ne, neodběhneš, prostě nelze. Uvítal bych nějaký pásek na vstup. Pokračování v dalším bodě.
- Vstup na více dnů je stále nepodporován. Ptám se proč? Každý festival jsem navštívil minimálně po 2 dny z 3 možných. Klidně nafasuju pásku a rozhodně mi ani na festivalech nejde tuto pásku bez poškození sundat. Chápu, že se vždy najdou lidé, kteří to budou zkoušet obejít, ale to je všude a přesto to dělají.
Na závěr bych chtěl asi poděkovat pár skvělým lidem. V první řadě letitému parťákovi Petrovi alias kloboukovi. Strávili jsme tam několik skvělých dní a doufám, že nám to ještě chvíli vydrží. Také bych rád poděkoval za výborné začátky festivalů a dlouholetou přízeň panu Janku Martínkovičovi, který nás napájí po sabráží báječným šampáněm, ale dopřeje nám i drobného pohoštění na vlastním stánku Koishi či Petit Cru. Určitě by nebylo dobé opomenout moderátora a kuchaře Dalibora Navrátila, který dodává festivalu takový příjemný a domácký ráz. Pánové z Manea dodávají skvělé pití každý rok, ale zvládají i krásně degustace a obohacují nás zážitky a rozšiřují obzory o výborném pitivu. U nich si vždy musím postesknout, že je moje výplata menší, než bych na ty dobroty potřeboval.
Přeji organizátorům i restauratérům mnoho zdaru do dalších let a doufám, že opět něco zábavného předvedou.
Follow